O názvu města Třebíče kolují různá vyprávění. Většina z nich vychází ze slovních hrátek s tímto slovem, my si dnes však povíme o možnosti, která je nejpravděpodobnější.

Před založením třebíčského kláštera nad řekou se v jejím údolí rozkládal hluboký hvozd. Místy do údolí sestupovaly potoky razící si cestu vlastními sníženinami. Kousek od soutoku jednoho takového, dnes nazývaného Stařečský, s řekou Jihlavou se nacházel brod. Ten byl zároveň přechodem mezi údělnými knížectvími brněnským a znojemským, jejichž hranici tvořila řeka. Na brněnské straně, která byla tou severní, kousek do kopce snad stávala kaple. Možná na místě dnešní baziliky, možná v místě zvaném Barborka.

Na druhém břehu pak mělo být stavení, snad opevněný dvorec, které brod chránilo. Dost možná se nacházelo na vyvýšenině později zvané Horka, která již přes čtvrt století neexistuje. Byla odstřelena při bourání původní Stařečky. Stejně tak mohl ale dvorec stát blíže řece a soutoku se Stařečským potokem. Toto sídlo však bylo důležité tím, že jej měl vlastnit jistý Třebek, podle kterého byl nejspíš pojmenován celý les v údolí – les třebečský. Možná tehdy již pán sídla nežil, pojmenování ale zůstalo a později se nejspíš přeneslo do názvu vznikajícího města – Třebče. Vývojem jazyka pak došlo ke změně slova Třebeč na Třebíč, obdobně jako u městyse Stařeč, který býval označován rovněž jako Staříč.

Pro tuto myšlenku nebude nejspíš nikdy získat dostatek důkazů, pojmenování lesa zachycené v opisu Kosmovy kroniky nám ale dává možnost alespoň takovéto představy.